Nová CMka - Lůca a dva strakouši

Huh, už mi dochází nápady na nadpisy. Naštěstí je ale tohle z "řady Nová CM" článek poslední. S potěšením ale mohu oznámit, že jedno CMko je "ve vývoji" (resp. ve své podobě je už asi tři týdny, akorát jsem půjčila Hors pastely, takže ho nemůžu došperkovat), jeden větší přírůstek se nám povedl velmi neplánovaně získat dneska a na další dva koně čekáme! Huhú, RMP jede! :D

Nová CMka - nový a "nový" poník

A další koně z "prázdninového předělávání". Z velikosti Mini Whinnies jsme se již posunuli na Stablemates, prozatím ale do kategorie ponyů.

Nová CMka - růžová potvůrka a černý běžec

Už celkem dlouho na náš ranch nepřijely žádné nové přírůstky. Což jsme si s Horseen pořádně uvědomily, když probíhalo SWCiM. Tak jsme se jaly googlit. A výsledkem je skutečně několik zajímavých posil do chovu, za které velmi děkuji Horseen, protože bez ní bych je nikdy nezískala. :) Jako první vám ukáži dva velikosti Mini Whinnies.

Moonrise Terror je šestnáctiletý hrdý zástupce plemene Tennesseeský mimochodních (Tennessee Walking Horse). Při pohledu na pastviny zaplavené světlem zapadajícího slunce může tento cremello vypadat skutečně pohádkově. A zatraceně růžově. Nenechte se ale zmást, pod sněhově bílou srstí a velkýma modrýma očima se skrývá velmi zkušený avšak stále temperamentní hřebec. Pokud máte zájem o nějaké "cream-gen hříbátko", je již k nalezení v S/D listu v (nově založené) rubrice Gaited Breeds. 

rmprajče.net

A nyní vám představím černého hřebce plemene Anglický plnokrevník jménem Scarecrow Sentinel. Jeho rodiče jsou oba velmi slavní a úspěšní dostihoví koně - Serena's Song a Sunday Silence. Není se tedy čemu divit, že se od něj očekávala velmi úspěšná závodní kariéra. Mladého hřebečka ale postihlo neštěstí v podobě zranění nohy. To získal ve svém teprve pátém dostihu, kterému předcházelo jedno čtvrté, dvě druhá a dvě první místa. Nyní je mu dvanáct let a počítáme s ním především jako s plemenným hřebcem - i on je již zařazen do S/D listu. Zájemci ho najdou v rubrice Thoroughbreds. Očekáváme černá a pekelně rychlá hříbátka. 

rmp rajče.net

Fotogalerie:

SWCiM - den čtvrtý

25. 7. - poslední den SWCiM - den parkuru a závěrečného vyhlášení. A díky tomu, že jsme museli stihnou tohle + ještě zabalit a odjet, rutina se změnila a místo volného dopoledne se museli ihned po snídani všichni začít připravovat pro odjezd na kolbiště. Po dvou náročných dnech už byli všichni unaveni, přesto stále plni nadšení a připraveni podat co nejlepší výkon. Dokonce včetně Laury, která si šla předešlý den lehnout dříve a ráno se už zase cítila naštěstí jako rybička. Přesně v devět hodin konvoj koní obklopený diváky dorazil na jízdárnu, která se mezitím proměnila v překážky zaplněné kolbiště.

Kurz parkuru nebyl nijak přehnaně složitý. Obsahoval 6 skoků (z čehož 1 dvojskok) + dvě přejetí kavalet, to vše v úrovni L (max. 120cm). Na to, aby si jezdci koně rozhýbali, zapamatovali si kurz a skočili 1 zkušební skok na kolbišti měli celou hodinu. V deset pak na trať vyjel Fate s Karolínou. A ten si vedl opravdu výtečně. Mimořádně výtečně. Obraty prováděl zkušeně, mezi překážkami se řídil velkou rychlostí a z jízdárny vyjel bez trestného bodu. Jeřabina, která se na dráhu vydala po něm, skákala také skvěle i když na ní byla vidět únava z předchozích dní. Zaváhala bohužel na poslední překážce a břevno se poroučelo k zemi.

Následovala Deep Dreamin's s Laurou, které už zase však nebylo dobře. Navrhovali jsme jí, ať závod vzdá, že se nic nestane, což by naopak na překážkách mohlo, ať si jen vzpomene na včerejšek. Ona si ale prostě nedala říci. Tvrdila, že to není tak hrozné, jako včera před crossem, že to Deep nemůže udělat a že si bude dávat pozor. A tak nakonec vyrazila. Nic se jí naštěstí nestalo,  že nebyla ve své kůži ale bylo znát, protože výkon rozhodně nedosahoval obvyklé kvality. Naopak Water opatrností pohrdal. Ač se Kylie snažila seš mohla, Water odmítal zpomalit a zajel velmi zbrklý výkon. Časově neuvěřitelný, pobořil toho ale opravdu hodně.
Don, který jel po něm jel naopak spíše pomalu. S Ashley vypadali velmi unaveně a překážky byly pro malého ponyho těžší než pro ostatní. Ani jejich jízda tedy nebyla čistá. Jako první se tedy o skutečné překonání hvězdného výkonu Fateho pokusila Desert Rain s Brendou v sedle. A musím říct, že to vypadalo, že se jí to snad i povede! Zajela čistou profesionálně vypadající jízdu. Jen jsem si nebyla jistá, jestli na valacha měla časově. Po ní šel skákat Bay, který sice jednu překážku shodil, jel ale nejspíš rychleji než Rain a tak jsme byla zvědavá, jestli v konečných tabulkách bude lepší, nebo ne.
Slunce už bylo vysoko na obloze v době, kdy na dráhu vystřelil poslední závodník - Bonne Ideé a Lisa. No a skvělá sportovní forma a talent pro skákání se prostě nezapře :) Jeho jízda byla čistá a rychlá a z jízdárny vyjížděla Lisa s úsměvem na rtech. Předvedli opravdu skvělý výkon. Teď jenom jestli byl lepší než Bay/Desert Rain nebo Fate. Vůbec jsem netušila, jaké bude pořadí těchto čtyř koní. To jsme měla zjistit až po slavnostním ceremoniálu v jednu hodinu.

Před jednou vyrazili umytí převlečení jezdci s vypucovanými koňmi opět na jízdárnu. Už naposled. Své oře měli pouze na uzdečkách a tak šli spolu s ostatními diváky po svých.
Na jízdárně se pak dvojice seřadily vedle sebe na střed. Všichni tou dobou upírali oči jen jedním směrem - k dvoum kokardám a jednomu poháru ležícím opodál. Konečně přišel čas vyhlášení. Netušíce výsledky parkuru byla první místa opravdu záhadou. A vyhlášením byla pověřena Taylor.
"Na celkovém třetím místě a držitelem červené stužky se stává..." zaznělo a všichni napnuli uši. "...zástupně Ranche Koňská Skála... Bay of Broken Dreams a jezdkyně Kylie Křivánková!" Následoval potlesk a radostné výkřiky. A pak zase ticho. Čekalo se na druhé místo. "Pokud jde o druhé místo, tak letos nastala v tomto ohledu úplně vyjímečná situace..." začala Taylor. "Co se asi stalo?" probíhalo všem hlavou. Automaticky se tázavě naklonili dopředu. "...sešli se nám totiž hned dva koně se stejným počtem bodů a oba z Malé Podkovy..." pokračovala Taylor a účastníky za RMP proběhla vlna radosti a vzrušení. "A těmi se stávají Bonne Ideé s Lízou Winklerovou... a Desert Rain s Barbarou Volfovou!"
Nyní už tedy zbývalo vyhlásit absolutního vítěze. Kdo se stane majitelem stříbrného poháru a třetím championem Summer Wood Cup in Military? Chvíli napětí. Dlouhá chvíle napětí. Taylor očividně bavilo všechny napínat. Přestože po omezení možností hned o tři koně už mnozí tušili. A stal se jím... Fate's Malicious Giggle a Karolína Stáhlíková!

A nyní už zbývalo jenom se seřadit a nafotit závěrečnou fotku všech účastníků. Což mimochodem trvalo opravdu dlouho. Nakonec se ale povedlo všechny i s koňmi porovnat, stisknutí spoustě a třetí ročník byl za námi. A myslím, že si ho všichni perfektně užili!

SWCiM - den třetí

Dopoledne 24. 7. se nijak nelišilo od toho den předtím. Koně i jezdci dostali svoji snídani a pak měli celé dopoledne volno před závodem v cross-country. A stejně jako den minulý ho využili různě, především k lehkým tréninkům a vyjížďkám. Oběd ale musel být tentokrát dříve, jelikož vše mělo být nachystáno o hodinu dřív kvůli veterinárním prohlídkám. Ty prováděla veterinářka z RKS - Laura (ano, ta stejná Laura, která jede Deep Dreamin) a asistoval náš kovář Bill. Kontrovalo se okování, jestli náhodou kůň v nějakém chodu nekulhá, tep... Za způsobilého k účasti v závodě byl poslední kůň prohlášen ve tři čtvrtě na tři. O čtvrt později zazvonil zvonec a závodu byl začátek.

SWCiM - den druhý

Ačkoliv drezurní závod měl začít až odpoledne, ve stájích bylo rušno už brzo ráno. Koně čekali snídani kolem sedmé a odmítali připustit jakoukoliv změnu i přes nové prostředí. Dopoledne pak jezdci využili k posledním lehkým tréninkům a nebo, ti jistější si svými schopnostmi, pak k vyjížďce po okolích nádherných stezkách. Na obědě pak panovala veselá přátelská atmosféra, na jejímž pozadí však bylo cítit mírné napětí před začátkem závodu. U některých mělo podobu nervozity, většina však byla naplněna vzrušeným očekáváním. Poté už nebylo času nazbyt. Bylo třeba nasedlat koně a zamířit k poměrně vzdálené jízdárně, která se mezitím přeměnila v drezurní obdélník.

SWCiM 2012 - den první

Jak praví rozpis, na závodiště jsme se měli dostavit do pěti hodin odpoledne. Nám se tam povedlo být už něco málo před čtvrtou. Jen letmý pohled prozradil, že Koňská Skála na místě ještě není. Všichni natěšeně vyskákali z aut a zatímco já hledala foťák, jezdci si vyváděli své koně a ostatní brali tolik, kolik unesli.
Společně jsme pak jako velká karavana zamířili ke stájím ubytovat své miláčky. Díky povinnosti být "fotografem" jsem byla ušetřena tahání první várky věcí, měli jsme toho s sebou ale tolik, že toho na mě přesto mnoho zbylo.

"Billův" způsob nošení sedel se moc neosvědčil.

 

Akorát jsme stihli vystěhovat poslední věci z aut, když přijela Koňská Skála. Původně jsem si myslela, že věcí máme hodně. 1-2 sedla pro každého koně, deky, osobní věci každého ve stáji. Po spatření kolony aut patřící RKS jsem ale rychle změnila názor. Nepřijeli pouze závodníci a jejich koně. S nimi přijelo ještě dalších 6 osob - přátel, jezdců a členů rodin. Kromě toho si přivezli navíc krásnou kobylku Ginger Ally. Když vystoupili, běželi jsme se s nimi okamžitě přivítat a pomáhat jim odnosit těch mnohem více sedel a více dek.

Trvalo přibližně další hodinu a půl, než se všichni ubytovali, převlékli, osprchovali a vůbec udělali vše potřebné k dalšímu fungování. Společně jsme si pak dali brzkou lehkou večeři a protože do tmy byla ještě spousta času, rozhodli jsme se prohlédnout si nově vybudovanou jízdárnu. Což se nejlépe provede tréninkem. 

Jízdárna nás všechny ohromila. Vchod do obdélníku pokrytého kvalitním pískem je obložen obrovskými kameny, tvořícími nejen jednu krátkou stěnu, ale i krátkou uličku u vchodu. Podél asi dvou třetin délky obou dlouhých stěn byla vystavě tribuna pro diváky a rozměry jízdárny byly zhruba podobné, jako travnaté kolbiště, na kterém se jel vloni parkur. Jezdkyně nedočkavě zavedly své koně dovnitř, čímž se původně ohromující plocha změnila na poměrně těsnou. Bylo nás prostě moc. Přesto se při tréninku žádná srážka nekonala. Stačilo sledovat dění kolem sebe a nemuseli jste se bát ani cviků ve cvalu, či skoků.

Ve skvělé náladě jsme u jízdárny strávili více jak hodinu. Koho přestala písková plocha bavit, nechal svého svěřence napást na trávě okolo a kdo chtěl, mohl podniknout i krátkou vyjížďku. Až za šera se poslední koně dostavili do stájí zejících prázdnotou. Kdo byl se vším hotov, šel okamžitě spát.


Fotek z příjezdu a tréninku je samozřejmě mnohem víc, zde je proto celé album.
Samozřejmě ho také najdete na mém rajčeti rmp.rajce.idnes.cz.